Když jsme malí, pereme se.
Pereme se za pravdu. Pereme se za spravedlnost.
Chráníme vše, co nám dává smysl.
Jak rosteme, učíme se věci zlehčovat.
„To nic, to přebolí, to se stává, z toho si nic nedělej,“ říkají nám.
Nebereme nic vážně. Bagatelizujeme.
Abychom se nemuseli prát.
Je načase zaujmout postoj. Uvědomit si, že to, jak si žijeme, není samozřejmost.
Otevřít oči. Otevřít pusu.
Na dva týdny se zkusit znovu poprat.



